Rozhodli jsme se věnovat na těchto stránkách tématu nekalé soutěže ve vztahu k průmyslovým právům a obchodní firmě, neboť v případě získání ochrany k technickému řešení, vynálezu, ochranné známce, průmyslovému vzoru, atp., případně po zápisu obchodní firmy do obchodního rejstříku, jsou mnohdy tato práva terčem útoku třetích stran. K porušování průmyslových práv dochází často souběžně s nekalosoutěžním jednáním, a někdy je možné bránit se výlučně prostřednictvím práva proti nekalé soutěži.

Cílem tohoto projektu je poskytnout široké veřejnosti informace z oblasti práva nekalé soutěže a napomoci dotčeným subjektům, které jsou již vystaveny nepříznivým dopadům jednání dalších účastníků hospodářské soutěže, aby se mohly účinně bránit, minimalizovaly škody jim způsobené a domohly se nápravy závadného stavu a odškodnění. Obsah tohoto webu je zaměřen především na ty skutkové podstaty nekalé soutěže, které souvisejí s porušováním průmyslových práv a práv k obchodní firmě.

Hospodářská soutěž a soutěžní činnost vyvíjená soutěžiteli k dosažení hospodářského prospěchu jsou právním řádem umožněny a jsou dokonce považovány za žádoucí. Hospodářské soutěžení je obecně podporováno, avšak k získání lepšího postavení na trhu, většího zisku apod. nesmí být v hospodářské soutěži užito nekalých a protiprávních praktik a prostředků.

Základním pramenem práva proti nekalé soutěži se od 1. 1. 2014 stal zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Jednou z nejzásadnějších změn od tohoto data je přesun právní úpravy proti nekalé soutěži ze zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, do nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Důvody pro přesun byly spíše logické, neboť zařazení právní úpravy nekalé soutěže do obchodního zákoníku vyvolávalo mylný dojem, že se nekalá soutěž týká pouze podnikatelů. K tomu je třeba říci, že pojem podnikatel nelze ztotožňovat s pojmem soutěžitel, neboť druhý okruh osob je širší a může zahrnovat i nepodnikatele.

V předchozí právní úpravě bylo možno nalézt výslovně zakotvené právo soutěžitelů „svobodně rozvíjet svou soutěžní činnost v zájmu dosažení hospodářského prospěchu a sdružovat se k výkonu této činnosti“. Nová úprava obsažená v občanském zákoníku již tuto deklaraci práva soutěžitelů neobsahuje, avšak neznamená to, že by tímto krokem mělo dojít k potlačení či popření svobody účastníků hospodářské soutěže vyvíjet svou soutěžní činnost, neboť toto právo je přímo zakotveno v Listině základních práv a svobod, např. „právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost“ či „právo svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů“. Došlo tedy jen k vypuštění duplicitní úpravy, která je již obsažena a zaručena v Listině základních práv a svobod.