U nekalosoutěžního jednání vyvolávajícího účinky v zahraničí, např. se může jednat o klamavou reklamu umístěnou na internetu, která může mít negativní dopad na spotřebitele z určitého segmentu trhu nejen v České republice, se použije ustanovení § 2973, podle něhož se

„ustanovení této hlavy (Hlava III. Závazky z deliktů) nevztahují na jednání v rozsahu, v jakém má účinky v zahraničí, pokud z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce mezinárodních smluv, nevyplývá něco jiného.“

Z citovaného ustanovení tak vyplývá, že nekalosoutěžní jednání s přeshraničním prvkem bude posuzováno podle právního řádu státu, v němž vznikla škoda, respektive kde nastaly účinky závadného jednání.

Ochrana zahraničních osob proti nekalé soutěži:

Ustanovení § 2974 občanského zákoníku upravuje problematiku postavení zahraničních osob v nekalé soutěži, respektive jejich právo na ochranu proti nekalé soutěži.

„Českým osobám jsou, pokud se jedná o ochranu proti nekalé soutěži, postaveny na roveň zahraniční osoby, které se v České republice účastní hospodářské soutěže. Jinak mohou zahraniční osoby požadovat ochranu podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce mezinárodních smluv, a není-li jich, na základě vzájemnosti.“

Za jednu z nejvýznamnějších mezinárodních smluv v oblasti nekalé soutěže a rovněž průmyslového vlastnictví lze považovat Pařížskou úmluvu. Obsahem této Úmluvy je mimo jiné povinnost členských států (tzv. unijních států) zajistit příslušníkům Unie účinnou ochranu proti nekalé soutěži.

Obecná právní úprava týkající se problematiky účinků právních předpisů na zahraniční osoby, je obsažena v § 26 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém

„cizinci a zahraniční právnické osoby mají v oblasti svých osobních a majetkových práv, pokud tímto zákonem nebo jiným právním předpisem není stanoveno něco jiného, stejná práva a stejné povinnosti jako státní občané České republiky a české právnické osoby“.