Parazitování na pověsti závodu, výrobku či služeb jiného soutěžitele
Judikatura:
NS Odo 447/2006:
„Pakliže žalovaný poté, co se žalobkyně se svojí zapsanou obchodní firmou, se zaregistrovanou ochrannou známkou a doménou a na vlastní náklady vytvořenou databází již dlouhodobě prezentovala na trhu České republiky pro určité konkrétní druhy výrobků a žalovaný později na tento shodný trh vstoupil s tím, že pro svoji databázi zkopíroval některé z údajů v nabídkách zboží žalobkyně a následně zaregistroval doménu, jejímž základem je rovněž (žalobkyní již používané) slovo „bílé zboží“, pak se dopustil jednání v nekalé soutěži, neboť jeho jednání je jednáním soutěžitele v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit žalobkyni újmu, a to jak porušením generální klauzule, tak naplněním skutkové podstaty parazitování na pověsti a zaměnitelnosti.“
VS Praha 3 Cmo 419/2008:
„Pokud první žalovaný jako soutěžitel žalobce pro vstup na totožný trh pro shodný okruh možných zákazníků, na němž již předtím dlouhodobě působil žalobce, pro jehož produkci se vžilo všeobecně označení Bohemka, zvolil pro sebe znění obchodní firmy BOHEMKA s.r.o., pak již samotná volba znění obchodní firmy a užívání tohoto označení jako obchodní firmy je jednáním klamavým a způsobilým vyvolat nebezpečí záměny se žalobcem, především však – jak správně dovodil i soud prvního stupně – jednáním parazitujícícm na pověsti alobce a jeho výrobků. První žalovaný byl založen s cílem – a také působil na trhu – vyrábět, popř. distribuovat šumivá vína, a byť měl nespočet jiných možností – zvolil pro svou obchodní firmu označení BOHEMKA. Úmysl využít pro sebe při zahájení podnikání i v jeho dalším průběhu v dané oblasti trhu pověsti žalobce u spotřebitelů, pověsti jeho „Bohemky“, je zcela zřejmý, pak popsané jednání prvního žalovaného bylo jednáním v rozporu s dobrými mravy soutěže a bývá v teorii nekalé soutěže druhově označováno jako „nasednout do rozjetého vlaku“.“
NS 23 Cdo 2962/2009:
„Žalobkyně vynaložila nemalé náklady na to, aby výrobek uvedla na trh. Za nekalosoutěžní je v této souvislosti nutno považovat i takové jednání, při němž jeden soutěžitel těží z úsilí a nákladů druhého soutěžitele, neboť tak získává soutěžní výhodu spočívající v tom, že sám nemusí takové náklady vynakládat. Není přitom nutné, aby soutěžní výkon prvního soutěžitele byl nadprůměrný nebo nějak zvláštní. Ve sporném případě mohla žalované stačit reklama v časopisech, neboť výrobek již potencionální zákazníci znali z televizní reklamy prováděné žalobkyní, a je proto nutno přisvědčit závěru odvolacího soudu o parazitním způsobu jednání žalované tohoto produktu jen proto, že s uvedením na trh nebyly spojeny žádné zvláštní náklady nebo úsilí.“
NS 23 Cdo 4384/2008:
„Pověst ve smyslu § 48 ObchZ představuje soubor určitých aspektů, které ve sféře podnikání vytváří celkový dojem, jakým ten který soutěžitel, jeho výrobky a služby, působí navenek. .. Jednáním podle § 48 ObchZ lze parazitovat nejen na dobré pověsti určitého soutěžitele; rozhodné však je, aby soutěžitel určitou pověst měl.“
