Podplácení

§ 2983

„Podplácení je jednání, jímž:

a) soutěžitel osobě, která je členem statutárního nebo jiného orgánu jiného soutěžitele nebo je v pracovním poměru k jinému soutěžiteli, přímo nebo nepřímo nabídne, slíbí či poskytne jakýkoliv prospěch za tím účelem, aby jejím nekalým postupem docílil na úkor jiných soutěžitelů pro sebe nebo jiného soutěžitele přednost nebo jinou neoprávněnou výhodu v soutěži, anebo

b) osoba uvedená v písmenu a) přímo či nepřímo žádá, dá si slíbit nebo přijme za stejným účelem jakýkoliv prospěch.“

V případě skutkové podstaty podplácení se soutěžitel snaží získat výhodu nějakým nedovoleným způsobem tak, aby nemusel vynaložit vlastní úsilí (například vyrábět kvalitnější zboží, poskytovat lepší služby než konkurent). Toto ustanovení však dopadá i na situace, kdy je o prospěch požádáno s příslibem lepšího postavení soutěžitele, například zvýhodnění ve výběrovém řízení.

V návaznosti na text zákona se podplácení se dělí na aktivní (písm. a) ) a pasivní (písm. b) ). V případě aktivního podplácení se jedná o nabízení, slibování, či poskytování prospěchu jinému, v případě pasivního podplácení pak o žádosti, přijetí prospěchu od jiného či nechat si prospěch od jiného slíbit). V praxi nejčastěji dochází k souběhu aktivního a pasivního podplácení – dojde k poskytnutí úplatku a zároveň jeho přijetí.

Parazitování na pověsti závodu, výrobku či služeb jiného soutěžitele

§ 2982

„Parazitováním je zneužití pověsti závodu, výrobku nebo služby jiného soutěžitele umožňující získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, jehož by soutěžitel jinak nedosáhl.“

Obecně platí, že je mnohem těžší si „dobrou pověst“ vybudovat než se jednoduše přiživit na již existující dobré pověsti jiného soutěžitele. „Dobrá pověst“ je v hospodářské soutěži vysoce ceněna, a tak ne zřídka kdy dochází k případům, že soutěžitel využívá ke svému prospěchu „dobré pověsti“ jiného soutěžitele. K pojmu „dobrá pověst“ lze uvést výňatek z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 630/99:

„..z nahodilé skutečnosti, že žalobce den před zveřejněním inzerátu tuto fakturu zaplatil, nelze dovodit, že by se tak žalobce dostal do postavení osoby, která řádně platí své závazky a může se domáhat vůči žalované ochrany dobré pověsti. V této souvislosti bylo nutno zhodnotit i další chování žalobce, který i po zveřejnění inkriminovaného inzerátu nadále platil žalované organizaci splatné faktury se zpožděním.“

Jako příklad parazitování lze uvést reklamní slogan, který propaguje značku Kofola ve znění „když ji miluješ, není co řešit“ a brněnské zlatnictví, které začalo v době „největší slávy“ této reklamní kampaně užívat podobnou rozhlasovou reklamu „když ji milujete, je vždy co řešit – kupujte brilianty, zlato, šperky..“. Dále lze uvést například reklamní slogan na víno „Rolls Royce mezi českými víny.“ Velmi častým případem je parazitování na uměleckých dílech, které jsou chráněny autorským právem. Například reklamní slogan piva značky Tuborg „Gulp fiction“ (v návaznosti na film Pulp fiction) či „the Lord of the Drinks“ (v návaznosti na film the Lord of the Rings). Z českého prostředí lze uvést reklamní kampaň společnosti Bauhaus „upeč třeba…, postav třeba zeď“ (v návaznosti na text písně Dělání od Jaroslava Uhlíře), případem se zabýval Nejvyšší soud ČR.