V případě zneužití pověsti jiným soutěžitelem je podstatné říci, že musí skutečně dojít ke zneužití „pověsti“, nikoli „jiných výkonů“ jiného soutěžitele (jako například parazitování na know-how, nápadech, myšlenkách). Zvláštním případem je pak vytváření dojmu, že soutěžitel je právním nástupcem jiného soutěžitele, byť tomu tak ve skutečnosti není.

Nově došlo k nahrazení výrazu „s cílem získat prospěch“ za výraz „umožňující získat prospěch“, tzn. již není podstatný úmysl či záměr získat prospěch, ale postačí potencialita získání prospěchu z takového jednání. Prospěch může být jak hmotný (získat nové zákazníky), tak nehmotný (konkurenční výhoda), přičemž takového prospěchu by soutěžitel jinak nedosáhl. Poslední věta je v praxi poněkud problematická, neboť není vždy vyloučeno, že by takového prospěchu soutěžitel nikdy nedosáhl. Jako příklad parazitujícího jednání z praxe lze uvést užití všeobecně vžitého označení „Bohemka“ pro šumivá vína žalobce jako označení obchodní firmy BOHEMKA s.r.o. žalovaného.

Od skutkové podstaty parazitování na pověsti je třeba odlišit právo na ochranu osobnosti (upraveno § 81 a násl. občanského zákoníku), které se týká osobnostních práv fyzické osoby – člověka.

Aktivní legitimace: soutěžitel, (u této skutkové podstaty nemůže být aktivně legitimovanou osobou jiná právnická osoba oprávněná hájit zájmy jiných soutěžitelů nebo zákazníků)

Pasivní legitimace: soutěžitel

Stránky: 1 2 3