Ustanovení týkající se klamavosti ohledně druhu či jakosti je nutno chápat tak, že určité zboží nebo službu je možné označit takovým označením, kterým se obecně označuje určitý druh nebo jakost takového zboží či služby. Nejedná se tedy o taková označení, která se již dříve vžila pro zboží či služby určitého výrobce či poskytovatele. Nezávadnými označeními budou v těchto případech například vídeňská káva, ruské vejce, segedínský guláš, lázeňské oplatky apod. K tomu lze uvést citaci z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3773/2010:

„Průměrný spotřebitel vnímá sousloví „horké jablko“ nebo „horké jablíčko“ jako druhové označení, nikoliv jako fantazijní označení, které by mělo být samo o sobě příznačné pro výrobky a služby žalobkyně. Průměrný spotřebitel vnímá spojení „HOT APPLE“ jako dominantní prvek, zatímco další sousloví (např. „Horké jablko“. „Horká brusinka“ aj.) vnímá jako druh nápoje, který si každý může vybrat z řady nabízených nápojů „HOT APPLE“).“

Při posuzování, zda se jedná o klamavé označení či nikoliv je třeba vzít v úvahu, zda jsou takto označené zboží nebo služby skutečně všeobecně v hospodářském styku vnímány jako vžitá označení. Avšak v případě, že by k takto obecně vžitým označením byl připojen dodatek způsobilý klamat (např. „skutečný“, „pravý“, „původní“), jednalo by se o klamavé označení.

Aktivní legitimace: zákazník, jiný soutěžitel dotčený na svých právech tím, že jiný soutěžitel označuje jím nabízené zboží nebo služby klamavým způsobem, či jiná právnická osoba oprávněná hájit zájmy jiných soutěžitelů nebo zákazníků

Pasivní legitimace: soutěžitel, jehož zboží nebo služby jsou označeny klamavým způsobem (příp. pomocná osoba – reklamní agentura apod.)

Stránky: 1 2 3