Judikatura:

NS 32 Cdo 3910/2007:

„Je-li pro určité výrobky chráněno označení původu, je porušením tohoto práva, byl-li pro výrobek nepocházející z této oblasti užit název, který sice neobsahuje zeměpisný název, ale vyvolává spojitost s oblastí původu, a toto porušení naplňuje rovněž znaky skutkové podstaty nekalosoutěžního jednání (klamavé označení zboží a služeb, parazitování na pověsti).“

NS 23 Cdo 2960/2012:

„Slovní spojení „exekuční kancelář“ může být vykládáno průměrným spotřebitele i při zachování rozumné míry pozornosti a opatrnosti tak, že se jedná o výkon exekutora pověřeného exekutorským úřadem. Pokud bylo v obchodní firmě použito výrazu „exekuční“ a s ním i výrazu „kancelář“, nelze vyloučit, že takto zapsaná firma mohla vyvolat u spotřebitele nebezpečí záměny a mohla být považována za klamavé označení služeb žalované.“

„Způsobilost oklamat může mít i údaj sám o sobě správný, může-li uvést v omyl vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl učiněn.“

„Při posouzení klamavosti se přihlédne rovněž k dodatkům, zejména k použití výrazů jako „druh“, „typ“, „způsob“, jakož i k výpustkám, zkratkám a celkové vnější úpravě.“

Údaj, sám o sobě pravdivý, může být rovněž klamavý. V praxi se s tím nejčastěji setkáváme u cestovních kanceláří, kdy si například klient připlatí za pokoj s výhledem na moře, avšak ve skutečnosti je vidět pouze malý kousek moře nebo ve výhledu brání stromy apod. Posouzení klamavosti vždy závisí na konkrétním případě. Výpustkami lze označit např. tečky (…), nedokončené myšlenky sloganu či výroku v reklamě, které „zatajují“ podstatné informace apod.

Stránky: 1 2 3