Štítek: neoprávněná výhoda

Publikováno

Veřejnoprávní prostředky ochrany proti nekalé soutěži

Ochranou proti nekalé soutěži se zabývají rovněž některé veřejnoprávní předpisy. Jedná se zejména o některá ustanovení zákona na ochranu spotřebitele, zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, tiskového zákona, zákona o regulaci reklamy, apod. Trestní postih nekalé soutěže je pak upraven v trestním zákoníku.

Pro ochranu veřejného zájmu je nutný zásah státu a státních orgánů, jež dodržování veřejnoprávního předpisu vynucují a sankcionují subjekty, které jej porušují. Příslušné státní orgány pak plní úlohu tzv. dozorových orgánů a iniciují postih protiprávního jednání, které odporuje příslušným veřejnoprávním předpisům a může mít i charakter nekalé soutěže.

Zákon umožňuje, aby se dotčené subjekty obrátily na dozorové orgány s žádostí či stížností, aby proti danému závadnému jednání zasáhly. Pokud je to v jejich kompetenci, musí dozorové orgány zahájit správní řízení a následný sankční postih z úřední povinnosti. Subjektu, který jednal protiprávně, je pak státním orgánem uložena za správní delikt správní sankce, popř. pokud se subjekt dopustil trestného činu trestní sankce.

Osoba dotčená příslušným protiprávním jednáním, které má charakter nekalé soutěže ovšem nemůže v rámci správního řízení dosáhnout reparace či satisfakce své újmy, tak jak je to umožněno v právu soukromém. Veřejné právo totiž chrání primárně veřejný zájem, nikoli zájem jednotlivce. Veřejnoprávní sankce však ve většině případů znamenají pro nekale jednajícího rychlejší a výraznější postih než sankce uplatňované v rámci práva soukromého.

Stránky: 1 2
Publikováno

Ohrožení zdraví nebo životního prostředí

§ 2987

„Ohrožení zdraví nebo životního prostředí je jednání, jímž soutěžitel zkresluje podmínky hospodářské soutěže tím, že provozuje výrobu, uvádí na trh výrobek nebo provádí výkon ohrožující zájem na ochraně zdraví nebo životního prostředí chráněný zákonem, aby tak získal pro sebe nebo pro jiného prospěch na úkor jiného soutěžitele nebo zákazníků.“

Podmínky pro aplikaci zákonného ustanovení jsou:

a) jednání soutěžitele, jímž zkresluje podmínky hospodářské soutěže (tj. narušuje soutěžní prostředí) tím, že provozuje výrobu (např. porušení technologického postupu, nedovolené odvádění škodlivých látek do ovzduší), uvádí na trh výrobek (např. nakládání masa s prošlou dobou trvanlivosti do marinád, nebezpečná konstrukce dětských kočárků) nebo provádí výkon (jakýkoliv výkon činnosti soutěžitele – např. příliš hlučná reklama, nedovolená manipulace s lidskými ostatky, týrání zvířat, nedovolená těžba dřeva, prodávání prošlých potravin apod.) ohrožující zájem na ochraně zdraví nebo životního prostředí chráněný zákonem – zahrnuje jak aktivní činnost (např. nedbalé postavení konstrukce, která spadne a způsobí újmu na zdraví spotřebiteli, který vchází do prodejny), tak pasivní činnost (neaktivita tam, kde je vyžadována – nezabezpečení převozu nebezpečných látek)

b) tímto jednáním se soutěžitel snaží získat pro sebe nebo pro jiného prospěch na úkor jiného soutěžitele nebo zákazníků – prospěch majetkový i nemajetkový (např. získání soutěžní výhody, předstihu)

Aktivní legitimace: soutěžitel, zákazník, právnická osoba oprávněná hájit zájmy soutěžitelů nebo zákazníků

Pasivní legitimace: soutěžitel či osoba pomocná

Stránky: 1 2
Publikováno

Podplácení

§ 2983

„Podplácení je jednání, jímž:

a) soutěžitel osobě, která je členem statutárního nebo jiného orgánu jiného soutěžitele nebo je v pracovním poměru k jinému soutěžiteli, přímo nebo nepřímo nabídne, slíbí či poskytne jakýkoliv prospěch za tím účelem, aby jejím nekalým postupem docílil na úkor jiných soutěžitelů pro sebe nebo jiného soutěžitele přednost nebo jinou neoprávněnou výhodu v soutěži, anebo

b) osoba uvedená v písmenu a) přímo či nepřímo žádá, dá si slíbit nebo přijme za stejným účelem jakýkoliv prospěch.“

V případě skutkové podstaty podplácení se soutěžitel snaží získat výhodu nějakým nedovoleným způsobem tak, aby nemusel vynaložit vlastní úsilí (například vyrábět kvalitnější zboží, poskytovat lepší služby než konkurent). Toto ustanovení však dopadá i na situace, kdy je o prospěch požádáno s příslibem lepšího postavení soutěžitele, například zvýhodnění ve výběrovém řízení.

V návaznosti na text zákona se podplácení se dělí na aktivní (písm. a) ) a pasivní (písm. b) ). V případě aktivního podplácení se jedná o nabízení, slibování, či poskytování prospěchu jinému, v případě pasivního podplácení pak o žádosti, přijetí prospěchu od jiného či nechat si prospěch od jiného slíbit). V praxi nejčastěji dochází k souběhu aktivního a pasivního podplácení – dojde k poskytnutí úplatku a zároveň jeho přijetí.

Stránky: 1 2 3