Štítek: zákazník

Publikováno

Veřejnoprávní prostředky ochrany proti nekalé soutěži

Ochranou proti nekalé soutěži se zabývají rovněž některé veřejnoprávní předpisy. Jedná se zejména o některá ustanovení zákona na ochranu spotřebitele, zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, tiskového zákona, zákona o regulaci reklamy, apod. Trestní postih nekalé soutěže je pak upraven v trestním zákoníku.

Pro ochranu veřejného zájmu je nutný zásah státu a státních orgánů, jež dodržování veřejnoprávního předpisu vynucují a sankcionují subjekty, které jej porušují. Příslušné státní orgány pak plní úlohu tzv. dozorových orgánů a iniciují postih protiprávního jednání, které odporuje příslušným veřejnoprávním předpisům a může mít i charakter nekalé soutěže.

Zákon umožňuje, aby se dotčené subjekty obrátily na dozorové orgány s žádostí či stížností, aby proti danému závadnému jednání zasáhly. Pokud je to v jejich kompetenci, musí dozorové orgány zahájit správní řízení a následný sankční postih z úřední povinnosti. Subjektu, který jednal protiprávně, je pak státním orgánem uložena za správní delikt správní sankce, popř. pokud se subjekt dopustil trestného činu trestní sankce.

Osoba dotčená příslušným protiprávním jednáním, které má charakter nekalé soutěže ovšem nemůže v rámci správního řízení dosáhnout reparace či satisfakce své újmy, tak jak je to umožněno v právu soukromém. Veřejné právo totiž chrání primárně veřejný zájem, nikoli zájem jednotlivce. Veřejnoprávní sankce však ve většině případů znamenají pro nekale jednajícího rychlejší a výraznější postih než sankce uplatňované v rámci práva soukromého.

Stránky: 1 2
Publikováno

Zákazník

Pojem zákazník se stal nově subjektem, který je přímo chráněn právem proti nekalé soutěži. V novém občanském zákoníku nahradil v generální klauzuli nekalé soutěže pojem zákazník původní pojem „spotřebitel“. Pojem spotřebitel je zachován pouze u některých konkrétních skutkových podstat nekalé soutěže.

Při změně právní úpravy bylo využito obsahově širšího pojmu zákazník, pod který je možné zařadit jak spotřebitele, tak podnikatele, včetně dalších osob, které se nacházejí v postavení kupujícího.

Podle důvodové zprávy se bude jednat o případy, kdy

„uzavírá smlouvu právnická osoba nebo podnikatel v pozici neprofesionála s osobou, která je v daném oboru profesionálem“.

Obecně se tak jedná o osobu, která vystupuje na straně kupujícího při uzavírání smlouvy.

Publikováno

Klamavá reklama

§ 2977 odst. 1:

„Klamavá reklama je taková reklama, která souvisí s podnikáním nebo povoláním, sleduje podpořit odbyt movitých nebo nemovitých věcí nebo poskytování služeb, včetně práv a povinností, klame nebo je způsobilá klamat podáním nebo jakýmkoli jiným způsobem osoby, jimž je určena nebo k nimž dospěje, a tím i zřejmě způsobilá ovlivnit hospodářské chování takových osob.“

§ 2977 odst. 2:

„Při posuzování, zda je reklama klamavá, se přihlédne ke všem jejím výrazným znakům. Zvláště se přihlédne k údajům, které reklama obsahuje ohledně:

a) dostupnosti, povahy, provedení, složení, výrobního postupu, data výroby nebo poskytnutí, způsobilosti k určenému účelu, použitelnosti, množství, zeměpisného či obchodního původu, jakož i podrobnějšího vytčení a dalších znaků zboží nebo služeb včetně předpokládaných výsledků použití nebo výsledků a podstatných znaků provedených zkoušek či prověrek,

(např. „czech made“, avšak výrobek není vyroben v České republice, „zboží skladem“, „bio“, „hand made“)

b) ceny nebo způsobu jejího určení,

(např. nezahrnuté položky v ceně, „akční cena“, která odpovídá běžné ceně)

c) podmínek, za nichž se zboží dodává nebo služba poskytuje,

(např. „doprava zdarma“, „montáž zdarma“)

d) povahy, vlastností a práv zadavatele reklamy, jako jsou zejména jeho totožnost, majetek, odborná způsobilost, jeho práva duševního vlastnictví nebo jeho vyznamenání a pocty.“

(např. „zakoupením výrobku přispějete 1 Kč na oblasti postižené povodněmi“, avšak ve skutečnosti se tak neděje, „hubnoucí efekt“, „zlepšuje trávení“)

Klamavou reklamu řadíme mezi praktiky se snahou přivodit soutěžiteli jinak nedosažitelný prospěch za pomoci užití různých klamavých forem lákání zákazníků, např. polopravdy či nepravdy, ale i užitím pravdy, kterou může být zákazník uveden v omyl (např. takovou informací o výrobku, tvářící se jako „něco navíc“, avšak jedná se o typickou vlastnost daného výrobku – „med bez přidaného cukru“).

Rozhodujícím hlediskem pro určení, zda je reklama klamavá či nikoliv je skutečnost, zda zákazník (v tomto případě průměrný spotřebitel), který je takovou reklamou dotčen, bude ovlivněn jejím prostřednictvím natolik, že je schopen své hospodářské chování pod jejím vlivem změnit.

Stránky: 1 2 3