„Podplácení je jednání, jímž:

a) soutěžitel osobě, která je členem statutárního nebo jiného orgánu jiného soutěžitele nebo je v pracovním poměru k jinému soutěžiteli, přímo nebo nepřímo nabídne, slíbí či poskytne jakýkoliv prospěch za tím účelem, aby jejím nekalým postupem docílil na úkor jiných soutěžitelů pro sebe nebo jiného soutěžitele přednost nebo jinou neoprávněnou výhodu v soutěži, anebo

b) osoba uvedená v písmenu a) přímo či nepřímo žádá, dá si slíbit nebo přijme za stejným účelem jakýkoliv prospěch.“

V případě skutkové podstaty podplácení se soutěžitel snaží získat výhodu nějakým nedovoleným způsobem tak, aby nemusel vynaložit vlastní úsilí (například vyrábět kvalitnější zboží, poskytovat lepší služby než konkurent). Toto ustanovení však dopadá i na situace, kdy je o prospěch požádáno s příslibem lepšího postavení soutěžitele, například zvýhodnění ve výběrovém řízení.

V návaznosti na text zákona se podplácení se dělí na aktivní (písm. a) ) a pasivní (písm. b) ). V případě aktivního podplácení se jedná o nabízení, slibování, či poskytování prospěchu jinému, v případě pasivního podplácení pak o žádosti, přijetí prospěchu od jiného či nechat si prospěch od jiného slíbit). V praxi nejčastěji dochází k souběhu aktivního a pasivního podplácení – dojde k poskytnutí úplatku a zároveň jeho přijetí.

Stránky: 1 2 3