„Klamavé označení zboží nebo služby je takové označení, které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku, že jím označené zboží nebo služba pocházejí z určité oblasti či místa nebo od určitého výrobce, anebo že vykazují zvláštní charakteristický znak nebo zvláštní jakost. Nerozhodné je, zda označení bylo uvedeno bezprostředně na zboží, na obalu, obchodní písemnosti nebo jinde. Rovněž je nerozhodné, zda ke klamavému označení došlo přímo nebo nepřímo a jakým prostředkem se tak stalo.“

„Klamavost působí i údaj všeobecně vžitý v hospodářském styku k označení druhu nebo jakosti, je-li k němu připojen dodatek způsobilý klamat, zejména s použitím výrazu „pravý“, „skutečný“ nebo „původní“.“

„Ustanoveními předchozích odstavců nejsou dotčeny jiné právní předpisy o ochraně průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví.“

Klamavé označení zboží nebo služby má v praxi velmi blízko ke klamavé reklamě. Nejčastěji se jedná o nabídky cestovních kanceláří, kdy je reklamou prezentována služba, která je klamavě označena, nebo kdy je výrobci prezentován výrobek označený jako máslo, avšak pouze s 50 % tuku.

Ke klamání ve věci původu z určité oblasti může docházet v souvislosti jak s porušením zákona o ochraně označení původu a zeměpisných označení, ale i dalšími způsoby, jako např. označením vína vyrobeného na Slovensku přívlastkem „Valtické“, „francouzský sýr“ jako označení výrobku pocházejícího z české mlékárny, apod. Mylná domněnka ohledně původu od určitého výrobce může vzniknout užitím charakteristických znaků, tvarů (např. tvar lahve) či barev výrobků jiného soutěžitele. Mylná domněnka ohledně zvláštního charakteristického znaku či jakosti pak například v případě užití označení „bio“, „bez tuku“ pro výrobky, které neodpovídá skutečnosti, označení „šunka nejvyšší jakosti“ pro výběrovou šunku, označení o množství podílu masa, ovocné složky, kakaa neodpovídající skutečnosti.

Stránky: 1 2 3