Srovnávací reklama

Judikatura:

VS Praha 3 Cmo 122/2010:

„Pokud společným rysem reklamní kampaně žalovaného, porovnávající nabídku služby vysokorychlostního internetu žalobce a žalovaného, bylo uvedení a šíření údaje o rychlosti připojení a ceně, pak toto zjednodušení nabídky služby na tyto dva znaky však možné v daném případě nebylo. Pokud údaj o ceně a rychlosti byl pravdivý ohledně nabídky žalovaného, pak ovšem ohledně nabídky žalobce údaj o ceně neodpovídal – žalovaný opomenul uvést, že tato cena zahrnuje ještě další služby (služby antivir, digitální televize a telefonického volání). Jen v tom případě, že by žalovaný ve srovnávací reklamě uvedl – a to měl spotřebitel pro svou informaci k možné volbě mezi nabídkami účastníků právo znát, že cena žalobce je cenou „balíčku“ služeb, mezi nimiž je nabízena i služba vysokorychlostního internetu, pak by informace žalovaného co do ceny odpovídala a srovnání obou služeb ve znacích rychlosti a ceny by bylo korektní. Protože však tomu tak nebylo, byl údaj žalovaného o ceně služby žalobce údajem neúplným, nedostatečným, a proto ve vztahu k adresátům reklamního sdělení klamavým.“

VS Praha 3 Cmo 159/2009:

„Pokud reklama je zcela konkrétní potud, že proti sobě staví dva tarify (po jednom od žalobce a žalovaného) a jednoznačný závěr o tom, že výhodnější pro zákazníka je tarif žalovaného, avšak činí tak bez toho, že by byly uvedeny podmínky, jež pro výpočet úspory žalovaný použil, nejsou nijak vzaty v úvahu závazky, jež na sebe zákazníci jako uživatelé obou tarifů musí vzít, není uvedeno, jaký objem a jakých služeb byl v obou tarifech nabízen a byl skutečně čerpán, pak srovnání výkonů a služeb účastníků není objektivní.“