Štítek: skutková podstata nekalé soutěže

Publikováno

Ohrožení zdraví nebo životního prostředí

§ 2987

„Ohrožení zdraví nebo životního prostředí je jednání, jímž soutěžitel zkresluje podmínky hospodářské soutěže tím, že provozuje výrobu, uvádí na trh výrobek nebo provádí výkon ohrožující zájem na ochraně zdraví nebo životního prostředí chráněný zákonem, aby tak získal pro sebe nebo pro jiného prospěch na úkor jiného soutěžitele nebo zákazníků.“

Podmínky pro aplikaci zákonného ustanovení jsou:

a) jednání soutěžitele, jímž zkresluje podmínky hospodářské soutěže (tj. narušuje soutěžní prostředí) tím, že provozuje výrobu (např. porušení technologického postupu, nedovolené odvádění škodlivých látek do ovzduší), uvádí na trh výrobek (např. nakládání masa s prošlou dobou trvanlivosti do marinád, nebezpečná konstrukce dětských kočárků) nebo provádí výkon (jakýkoliv výkon činnosti soutěžitele – např. příliš hlučná reklama, nedovolená manipulace s lidskými ostatky, týrání zvířat, nedovolená těžba dřeva, prodávání prošlých potravin apod.) ohrožující zájem na ochraně zdraví nebo životního prostředí chráněný zákonem – zahrnuje jak aktivní činnost (např. nedbalé postavení konstrukce, která spadne a způsobí újmu na zdraví spotřebiteli, který vchází do prodejny), tak pasivní činnost (neaktivita tam, kde je vyžadována – nezabezpečení převozu nebezpečných látek)

b) tímto jednáním se soutěžitel snaží získat pro sebe nebo pro jiného prospěch na úkor jiného soutěžitele nebo zákazníků – prospěch majetkový i nemajetkový (např. získání soutěžní výhody, předstihu)

Aktivní legitimace: soutěžitel, zákazník, právnická osoba oprávněná hájit zájmy soutěžitelů nebo zákazníků

Pasivní legitimace: soutěžitel či osoba pomocná

Stránky: 1 2
Publikováno

Dotěrné obtěžování

§ 2986 odst. 1

„Dotěrné obtěžování je sdělování údajů o soutěžiteli, zboží nebo službách, jakož i nabídka zboží nebo služeb s využitím telefonu, faxového přístroje, elektronické pošty nebo podobných prostředků, ačkoli si takovou činnost příjemce zjevně nepřeje, nebo sdělování reklamy, při kterém její původce utají nebo zastře údaje, podle nichž ho lze zjistit, a neuvede, kde příjemce může bez zvláštních nákladů přikázat ukončení reklamy.“

§ 2986 odst. 2

„Rozesílá-li se reklama na elektronickou adresu, kterou podnikatel získal v souvislosti s prodejem zboží nebo poskytnutím služby, nejde o dotěrné obtěžování, pokud podnikatel tuto adresu používá k přímé reklamě pro vlastní zboží nebo služby a druhá strana reklamu nezakázala, ačkoli ji podnikatel při získání adresy i při každém jejím použití k reklamě zřetelně upozornil na právo přikázat bez zvláštních nákladů ukončení reklamy.“

Jinými slovy nevyžádaná reklama, jedná se o zcela novou zvláštní skutkovou podstatu nekalé soutěže.

K prvnímu odstavci: Podmínky pro aplikaci první části skutkové podstaty jsou:

a) sdělování údajů o soutěžiteli, zboží nebo službách – i jednorázové

b) nebo nabídka zboží nebo služeb

c) s využitím telefonu, faxového přístroje, elektronické pošty nebo podobných prostředků (například skype), NEJEDNÁ se o prostředky jako například vhazování reklamních letáků do poštovních schránek, podomní prodej apod.

d) ačkoli si takovou činnost příjemce zjevně nepřeje

Podmínky pro aplikaci druhé části skutkové podstaty jsou:

a) sdělování reklamy – prostředky uvedenými v první části skutkové podstaty, tj. s využitím telefonu, faxového přístroje, elektronické pošty nebo podobných prostředků

b) při kterém její původce utají nebo zastře údaje, podle nichž ho lze zjistit

c) a neuvede, kde příjemce může bez zvláštních nákladů přikázat ukončení reklamy

K druhému odstavci: Jedná se o případy dovoleného zasílání reklamy na elektronickou adresu (nikoliv na jinou!). O dotěrné obtěžování nepůjde, jsou-li současně splněny tyto podmínky:

a) rozesílá-li se reklama na elektronickou adresu, kterou podnikatel získal v souvislosti s prodejem zboží nebo poskytnutím služby

b) pokud podnikatel tuto adresu používá k přímé reklamě pro vlastní zboží nebo služby

c) a druhá strana reklamu nezakázala, ačkoli ji podnikatel při získání adresy i při každém jejím použití k reklamě zřetelně upozornil na právo přikázat bez zvláštních nákladů ukončení reklamy

Publikováno

Porušení obchodního tajemství

§ 2985

„Porušení obchodního tajemství je jednání, jímž jednající jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní, pro sebe nebo pro jiného využije obchodní tajemství, které může být využito v soutěži a o němž se dověděl

a) tím, že mu tajemství bylo svěřeno nebo jinak se stalo přístupným na základě jeho pracovního poměru k soutěžiteli nebo na základě jiného vztahu k němu, popřípadě v rámci výkonu funkce, k níž byl soudem nebo jiným orgánem povolán, nebo

b) vlastním nebo cizím jednáním příčícím se zákonu.“

V případě porušení obchodního tajemství se v praxi nejčastěji jedná o případy, kdy nějaká osoba zpřístupní, sdělí či prozradí obchodní tajemství, které je pak dále využitelné v hospodářské soutěži, případně ho tato osoba získá a sama využije ke svému prospěchu v hospodářské soutěži nebo jej zpeněží. Definici obchodního tajemství lze nalézt v občanském zákoníku, kde je vymezena následovně:

„obchodní tajemství tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení“.

Je třeba zdůraznit, že nadále zůstává zachován rozdíl mezi obchodním tajemstvím a know-how (různé poznatky, zkušenosti, postupy, které nejsou všeobecně známé a jsou ocenitelné – pro know-now neexistuje legální definice). Obchodní tajemství je pojem užší, musí být utajován a úzce souvisí se závodem. Dále je třeba brát zvlášť v potaz i tzv. důvěrné informace, což může být cokoliv, co má důvěrný charakter a je druhé smluvní straně poskytnuto při jednání o uzavření smlouvy.

Stránky: 1 2 3
Publikováno

Zlehčování

§ 2984 odst. 1

„Zlehčováním je jednání, jímž soutěžitel uvede nebo rozšiřuje o poměrech, výkonech nebo výrobku jiného soutěžitele nepravdivý údaj způsobilý tomuto soutěžiteli přivodit újmu.“

§ 2984 odst. 2

„Zlehčováním je i uvedení a rozšiřování pravdivého údaje o poměrech, výkonech nebo výrobku jiného soutěžitele, pokud jsou způsobilé tomuto soutěžiteli přivodit újmu. Nekalou soutěží však není, byl-li soutěžitel k takovému jednání okolnostmi donucen (oprávněná obrana).“

Skutková podstata zlehčování v sobě zahrnuje prvky několika skutkových podstat, tj. prvky klamání (v případě šíření nepravdivých údajů) i prvky parazitování na jeho „dříve dobré pověsti“ či „přiživení“ se na nezdarech jiného soutěžitele. Nejčastěji se jedná o situace, kdy soutěžitel „pomlouvá“, „očerňuje“ jiného soutěžitele a to jak údaji pravdivými, tak údaji nepravdivými vyvolávajícími mylný dojem pravdivosti údajů.

Stránky: 1 2 3
Publikováno

Podplácení

§ 2983

„Podplácení je jednání, jímž:

a) soutěžitel osobě, která je členem statutárního nebo jiného orgánu jiného soutěžitele nebo je v pracovním poměru k jinému soutěžiteli, přímo nebo nepřímo nabídne, slíbí či poskytne jakýkoliv prospěch za tím účelem, aby jejím nekalým postupem docílil na úkor jiných soutěžitelů pro sebe nebo jiného soutěžitele přednost nebo jinou neoprávněnou výhodu v soutěži, anebo

b) osoba uvedená v písmenu a) přímo či nepřímo žádá, dá si slíbit nebo přijme za stejným účelem jakýkoliv prospěch.“

V případě skutkové podstaty podplácení se soutěžitel snaží získat výhodu nějakým nedovoleným způsobem tak, aby nemusel vynaložit vlastní úsilí (například vyrábět kvalitnější zboží, poskytovat lepší služby než konkurent). Toto ustanovení však dopadá i na situace, kdy je o prospěch požádáno s příslibem lepšího postavení soutěžitele, například zvýhodnění ve výběrovém řízení.

V návaznosti na text zákona se podplácení se dělí na aktivní (písm. a) ) a pasivní (písm. b) ). V případě aktivního podplácení se jedná o nabízení, slibování, či poskytování prospěchu jinému, v případě pasivního podplácení pak o žádosti, přijetí prospěchu od jiného či nechat si prospěch od jiného slíbit). V praxi nejčastěji dochází k souběhu aktivního a pasivního podplácení – dojde k poskytnutí úplatku a zároveň jeho přijetí.

Stránky: 1 2 3
Publikováno

Parazitování na pověsti závodu, výrobku či služeb jiného soutěžitele

§ 2982

„Parazitováním je zneužití pověsti závodu, výrobku nebo služby jiného soutěžitele umožňující získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, jehož by soutěžitel jinak nedosáhl.“

Obecně platí, že je mnohem těžší si „dobrou pověst“ vybudovat než se jednoduše přiživit na již existující dobré pověsti jiného soutěžitele. „Dobrá pověst“ je v hospodářské soutěži vysoce ceněna, a tak ne zřídka kdy dochází k případům, že soutěžitel využívá ke svému prospěchu „dobré pověsti“ jiného soutěžitele. K pojmu „dobrá pověst“ lze uvést výňatek z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 630/99:

„..z nahodilé skutečnosti, že žalobce den před zveřejněním inzerátu tuto fakturu zaplatil, nelze dovodit, že by se tak žalobce dostal do postavení osoby, která řádně platí své závazky a může se domáhat vůči žalované ochrany dobré pověsti. V této souvislosti bylo nutno zhodnotit i další chování žalobce, který i po zveřejnění inkriminovaného inzerátu nadále platil žalované organizaci splatné faktury se zpožděním.“

Jako příklad parazitování lze uvést reklamní slogan, který propaguje značku Kofola ve znění „když ji miluješ, není co řešit“ a brněnské zlatnictví, které začalo v době „největší slávy“ této reklamní kampaně užívat podobnou rozhlasovou reklamu „když ji milujete, je vždy co řešit – kupujte brilianty, zlato, šperky..“. Dále lze uvést například reklamní slogan na víno „Rolls Royce mezi českými víny.“ Velmi častým případem je parazitování na uměleckých dílech, které jsou chráněny autorským právem. Například reklamní slogan piva značky Tuborg „Gulp fiction“ (v návaznosti na film Pulp fiction) či „the Lord of the Drinks“ (v návaznosti na film the Lord of the Rings). Z českého prostředí lze uvést reklamní kampaň společnosti Bauhaus „upeč třeba…, postav třeba zeď“ (v návaznosti na text písně Dělání od Jaroslava Uhlíře), případem se zabýval Nejvyšší soud ČR.

Stránky: 1 2 3
Publikováno

Vyvolání nebezpečí záměny

§ 2981 odst. 1

„Kdo užije jména osoby nebo zvláštního označení závodu užívaného již po právu jiným soutěžitelem, vyvolá tím nebezpečí záměny.“

§ 2981 odst. 2

„Nebezpečí záměny vyvolá i ten, kdo užije zvláštního označení závodu nebo zvláštního označení či úpravy výrobku, výkonu nebo obchodního materiálu závodu, které v zákaznických kruzích platí pro určitý závod za příznačné.“

§ 2981 odst. 3

„Stejně tak vyvolá nebezpečí záměny, kdo napodobí cizí výrobek, jeho obal nebo výkon, ledaže se jedná o napodobení v prvcích, které jsou již z povahy výrobku funkčně, technicky nebo esteticky předurčeny, a napodobitel učinil veškerá opatření, která lze na něm požadovat, aby nebezpečí záměny vyloučil nebo alespoň podstatně omezil, pokud jsou tato jednání způsobilá vyvolat nebezpečí záměny nebo klamnou představu o spojení se soutěžitelem, jeho závodem, pojmenováním, zvláštním označením nebo s výrobkem či výkonem jiného soutěžitele.“

Vyvolání nebezpečí záměny v sobě nese jak prvky klamavosti, tak i parazitování. Rozdíl oproti ustanovení o klamavém označení zboží nebo služeb spočívá v tom, že se jedná o klamání ve vztahu k subjektu, nikoliv ohledně původu a určitého zboží nebo služby jako v případě ustanovení o klamavém označení zboží nebo služeb. Odstavce 1 – 3 uvádějí případy, kdy může dojít k vyvolání nebezpečí záměny. U této skutkové podstaty se vždy jedná o existenci vztahu k jinému soutěžiteli.

Stránky: 1 2 3
Publikováno

Srovnávací reklama

§ 2980 odst. 1

„Srovnávací reklama přímo nebo nepřímo označuje jiného soutěžitele nebo jeho zboží či službu.“

§ 2980 odst. 2

„Srovnávací reklama je přípustná, pokud se srovnání týče,

a) není-li klamavá,

b) srovnává-li jen zboží a službu uspokojující stejnou potřebu nebo určené ke stejnému účelu,

c) srovnává-li objektivně jednu nebo více podstatných, důležitých, ověřitelných a příznačných vlastností zboží nebo služeb včetně ceny,

d) srovnává-li zboží s označením původu pouze se zbožím stejného označení,

e) nezlehčuje-li soutěžitele, jeho postavení, jeho činnost nebo její výsledky nebo jejich označení ani z nich nekalým způsobem netěží, a

f) nenabízí-li zboží nebo službu jako napodobení či reprodukci zboží nebo služby označovaných ochrannou známkou soutěžitele nebo jeho názvem.“

Srovnávací reklama jako taková zakázána není, občanský zákoník pouze stanovuje podmínky, za kterých je přípustná. Tyto podmínky (písm. a) až f) ) je třeba splnit kumulativně. Zpravidla se jedná o případy mezi konkurenty, kteří se snaží prezentovat své zboží nebo služby „v lepším světle“. Takové srovnávání může být ku prospěchu v případě, že k němu není užito nepravdivých či zkreslených údajů, neboť díky tomu slouží srovnávací reklama jako informační zdroj pro spotřebitele ohledně porovnání cen a kvality nabídek různých soutěžitelů. Výše uvedené je rovněž v souladu s judikaturou Soudního dvora EU, dle které má srovnávací reklama za cíl vyzdvihnout výhody zboží nebo služeb nabízených soutěžitelem ve srovnání se zbožím či službami jiného soutěžitele. Srovnávací reklama plní svůj účel i v rámci podněcování soutěžení mezi dodavateli zboží a služeb ku prospěchu spotřebitelů.

Srovnávací reklamou může být například: všeobecná propagace – bez ohledu na to, kdo daný výrobek nebo službu nabízí (pijte džus, je zdravější než limonáda), propagace značky výrobce či poskytovatele (výrobek XY je levnější a lepší než výrobek XZ), propagace na základě technického pokroku (šampon, kondicionér a maska v jednom), srovnání mezi dosavadními výrobky výrobce (náš nejlepší mixér všech dob) apod.

Stránky: 1 2 3
Publikováno

Klamavá reklama

§ 2977 odst. 1:

„Klamavá reklama je taková reklama, která souvisí s podnikáním nebo povoláním, sleduje podpořit odbyt movitých nebo nemovitých věcí nebo poskytování služeb, včetně práv a povinností, klame nebo je způsobilá klamat podáním nebo jakýmkoli jiným způsobem osoby, jimž je určena nebo k nimž dospěje, a tím i zřejmě způsobilá ovlivnit hospodářské chování takových osob.“

§ 2977 odst. 2:

„Při posuzování, zda je reklama klamavá, se přihlédne ke všem jejím výrazným znakům. Zvláště se přihlédne k údajům, které reklama obsahuje ohledně:

a) dostupnosti, povahy, provedení, složení, výrobního postupu, data výroby nebo poskytnutí, způsobilosti k určenému účelu, použitelnosti, množství, zeměpisného či obchodního původu, jakož i podrobnějšího vytčení a dalších znaků zboží nebo služeb včetně předpokládaných výsledků použití nebo výsledků a podstatných znaků provedených zkoušek či prověrek,

(např. „czech made“, avšak výrobek není vyroben v České republice, „zboží skladem“, „bio“, „hand made“)

b) ceny nebo způsobu jejího určení,

(např. nezahrnuté položky v ceně, „akční cena“, která odpovídá běžné ceně)

c) podmínek, za nichž se zboží dodává nebo služba poskytuje,

(např. „doprava zdarma“, „montáž zdarma“)

d) povahy, vlastností a práv zadavatele reklamy, jako jsou zejména jeho totožnost, majetek, odborná způsobilost, jeho práva duševního vlastnictví nebo jeho vyznamenání a pocty.“

(např. „zakoupením výrobku přispějete 1 Kč na oblasti postižené povodněmi“, avšak ve skutečnosti se tak neděje, „hubnoucí efekt“, „zlepšuje trávení“)

Klamavou reklamu řadíme mezi praktiky se snahou přivodit soutěžiteli jinak nedosažitelný prospěch za pomoci užití různých klamavých forem lákání zákazníků, např. polopravdy či nepravdy, ale i užitím pravdy, kterou může být zákazník uveden v omyl (např. takovou informací o výrobku, tvářící se jako „něco navíc“, avšak jedná se o typickou vlastnost daného výrobku – „med bez přidaného cukru“).

Rozhodujícím hlediskem pro určení, zda je reklama klamavá či nikoliv je skutečnost, zda zákazník (v tomto případě průměrný spotřebitel), který je takovou reklamou dotčen, bude ovlivněn jejím prostřednictvím natolik, že je schopen své hospodářské chování pod jejím vlivem změnit.

Stránky: 1 2 3
Publikováno

Koncept ochrany a generální klauzule

Obecně lze soutěžní právo rozdělit do dvou oblastí, a to 1) veřejnoprávní – právo proti omezování hospodářské soutěže, chránící existenci hospodářské soutěže jako takové, které je obsažené zejména v zákoně č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže) a 2) soukromoprávní – právo proti nekalé soutěži, chránící základní pravidla chování soutěžitelů v hospodářské soutěži, které je upraveno občanským zákoníkem v části obsahující ustanovení o relativních majetkových právech, v hlavě III. (závazky z deliktů), konkrétně v ustanovení § 2976-2990. Stručně řečeno právo proti nekalé soutěži se zaměřuje především na ochranu soutěžitelů, spotřebitelů (zákazníků) a hospodářské soutěže ve smyslu ochrany „čistoty“ soutěže, zatímco právo na ochranu hospodářské soutěže se zaměřuje především na ochranu existence hospodářské soutěže jako takové.


Úprava práva proti nekalé soutěži se opírá o generální klauzuli nekalé soutěže (§ 2976 odst. 1)

„Kdo se účastní hospodářské soutěže (soutěžitel), nesmí při soutěžní činnosti, ani při sdružování k výkonu soutěžní činnosti, vlastní účast v hospodářské soutěži nekalou soutěží zneužívat, ani účast jiných v hospodářské soutěži omezovat.“

a demonstrativním výčtu jednotlivých skutkových podstat nekalosoutěžního jednání (§ 2976 odst. 2). Abychom mohli hovořit o nekalosoutěžním jednání, je tedy třeba kumulativně naplnit tato tři kritéria:

  1. jednání v hospodářském styku,

  2. toto jednání musí být v rozporu s dobrými mravy soutěže,

  3. takové jednání musí být způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům.

Je nutno si uvědomit, že dobré mravy soutěže nejsou totéž co obecné „dobré mravy“, které je možné nalézt v mnohých ustanovením občanského zákoníku. Dobré mravy soutěže zákon jako takové nedefinuje. O tom, zda byly v konkrétním případě porušeny nebo ne, rozhodují soudy podle svého uvážení. K pojmu dobré mravy soutěže lze uvést rozhodnutí Krajského soudu v Brně sp. zn. 25 Cm 254/2004:

I když zákon výslovně nedefinuje pojem dobrých mravů soutěže, lze pod ním rozumět určité všeobecné (tedy v hospodářské soutěži platné), mimoprávní či etické zásady a normy, které jsou kladeny na všechny, kteří se v dané hospodářské oblasti projevují – vyvíjí svoji činnost za účelem dosažení určitého prospěchu, které vymezují, co v dané hospodářské oblasti lze považovat za poctivé, slušné, sledující vlastní prospěch, avšak nepoškozující jiného. Dobré mravy soutěže přitom jako kategorie norem jsou svou povahou objektivní v tom smyslu, že není rozhodné, zda osoba, která v rozporu s dobrými mravy jedná, takové jednání zamýšlela či nikoli, zda bylo jejím záměrem, cílem či úmyslem v rozporu s dobrými mravy soutěže jednat. Tedy dobré mravy soutěže jsou kategorií nezávislou na subjektivním vnímání jednotlivého soutěžitele. Je tedy také nerozhodný motiv tohoto jednání, nýbrž rozhodný je projevený výsledek jednání.“

Za jednání, které bude vždy v rozporu s dobrými mravy soutěže lze označit takové jednání, které je v rozporu se zákonem či jiným právním předpisem, neboť i v oblasti soutěžního práva se uplatňuje zásada „neznalost zákona neomlouvá“.

Stránky: 1 2 3